Když jsem byl ještě malý Jim, vlastnil jsem spoustu hraček, na kterých  se zespodu nacházelo Made in China. Teď, když jsem o něco málo větší, staré hračky jsem vyměnil za nové. A tak mi před redakcí stojí Kentoya, resp. produkt obrovské fabriky Zongshen. Nevím, jestli je to napsáno vespod, ale dám ruku do ohně, že China tam někde je.

Názory na použitelnost čtyřdobé padesátky v praxi seasi nebudou moc lišit – dvoutakty jsou přece mnohem lepší. Ono to ale není až tak jednoznačné a po několika stovkách kilometrů v sedle právě čtyřdobého padíka, a to i ve dvou, mohu s čistým svědomím říci, že dvoutakt vůbec mít nemusím.

Padesát kubíků ke štěstí

Kentoya, resp. Zongshen použil do svého nejmenšího skútru čtyřdobý vzduchem chlazený jednoválec s výkonem téměř 3,5 koně, který sice nemá tolik síly na rychlé odpichy, nicméně když se vše nechá uzrát, umí letět i osmdesát. Nedá se však říci, že by šlo o úplného lenocha. Do 30až 40 kilometrů v hodině se má Zoom docela k životu, horší je to v případě ubrání a znovu přidání.Takový točivý moment, aby svižně akcelerovala, prostě čtyřdobá padesátka nikdy mít nebude.

Podvozek se na našich kvalitou rozmanitých silnicích vesměs osvědčil, snad jen malá kola občas přinesou chvilky se staženou zadnicí. Novinkou oproti předchozímu modelu je vpředu kotoučová brzda, která je rozhodně krokem vpřed. Nejlepšího brzdného účinku dosáhneš použitím obou brzd, což ti zároveň zajistí větší stabilitu, jelikož skútr nedisponuje zrovna největšími koly.

Jezdí na vzduch?

Přechod ze skútru o objemu 125cm3 na padesátku je znát nejen na úbytku výkonu, ale také na úbytku výdajů za benzín. Pět a půl litru velká nádrž dokáže agregát zásobovat opravdu dlouho, během našeho testu se spotřeba pohybovala lehce přes dva litry na sto kilometrů. V podstatě bych s Kentoyou  mohl podnikat dlouhé výlety, leč chybí mi k tomu jeden podstatný detail – úložný prostor. V základní výbavě je k dispozici malý prostor pod sedlem, kam uschováš třeba zámek, kompaktní digitální foťák, doklady a pár drobností, a v předu pod řidítky otevřená kapsa. Rozhodneš-li se pro volitelné příslušenství v podobě zadního kufru, získáš pár litrů k dobru, ani do něj však přilbu neuložíš.

Spartánsky, ale jde to

Cestování ve dvou není rozhodně zážitek, o kterém by se vyprávělo dlouhé měsíce v hospodě u piva. Zoom je opravdu malinký a je na něm znát každý centimetr, který chybí.Sedlo na první pohled vypadá docela komfortně, avšak po hodině převalování se na něm své prvotní pocity přehodnocuji – je tvrdé a o pohodlí se zrovna dvakrát hovořit nedá.

Ovládací prvky a přístrojovka by se určitě  daly udělat lépe, na druhou stranu plní svou funkci dobře, tedy až na ukazatel paliva, který je ze skupiny těch progresivnějších a navíc benzin dochází zrádně již v půlce červeného pole ( to jsem zase jednou Číňanovi důvěřoval a následně asi kilometr tlačil).

Zbývá jen pár výhružných slov k zrcátkům, která jsou sice pěkná, plastová v barvě stroje, ale člověk s nimi musí chvíli laborovat, aby mu poskytla kýžený pohled. A po čase stejně povolí a jdou si po svém. Také centrální stojan by mohl být vymyšlen tak, aby se s ním v každé prudší zatáčce nedřelo. Jinak ale věřím, že Kentoya Zoom dokonale poslouží spoustě lidí právě pro účel, za kterým byla vyrobena – tedy co nejlevněji dopravit posádku z místa na místo.

Zdroj: ČMN č.42/2004